Dimenzování nosníků při kombinaci ohybu a krutu#
Nosníky v praxi často nejsou vystaveny pouze čistému ohybu nebo krutu, ale kombinaci těchto zatížení. Typickým případem jsou například hřídele, konzoly zatížené mimo hlavní roviny nebo nosníky s excentrickým zatížením. Kombinace ohybového momentu \(M\) a krouticího momentu \(T\) vede ke složenému napjatému stavu, který je třeba zohlednit při návrhu.
Krok 1: Výpočet normálového napětí z ohybu#
Ohybový moment \(M\) způsobuje normálové napětí ve vlákně vzdáleném \(y\) od neutrální osy podle vztahu:
kde:
\(\sigma\) je normálové napětí,
\(M\) je ohybový moment,
\(y\) je vzdálenost od neutrální osy,
\(I\) je moment setrvačnosti průřezu nosníku.
Krok 2: Výpočet smykového napětí z krutu#
Krouticí moment \(T\) způsobuje smykové napětí v příčném průřezu:
kde:
\(\tau\) je smykové napětí,
\(T\) je krouticí moment,
\(\rho\) je vzdálenost od středu průřezu (osy rotace),
\(J\) je polární moment setrvačnosti průřezu.
Krok 3: Výpočet redukovaného napětí (von Misesovo napětí)#
Pro posouzení pevnosti v kombinovaném napjatém stavu (normálové + smykové napětí) použijeme hypotézu von Mises. Redukované napětí je dáno vztahem:
Tento vztah kombinuje účinek normálového a smykového napětí a používá se pro materiály podléhající meznímu stavu podle teorie plasticity.
Krok 4: Porovnání s mezním napětím#
Navržený průřez je bezpečný, pokud platí:
kde:
\(\sigma_{d}\) je dovolené (mezní) napětí materiálu.