Pevnostní hypotézy a redukované napětí při rovinné napjatosti#
Pevnostní hypotézy slouží k určení mezního stavu materiálu, tedy okamžiku, kdy materiál selhává (plastická deformace, lom). Jsou formulovány na základě různých mechanických kritérií a experimentálních pozorování.
Redukované napětí je ekvivalentní jednoosé napětí, které nahrazuje složitý stav napjatosti a umožňuje porovnat víceosou napjatost s mezní pevností materiálu.
kde
\(\sigma_{\rm{red}}\) je redukované napětí
\(\sigma_d\) je dovolené napětí určené pomocí tahové zkoušky, např. mez kluzu
Nejčastěji používané pevnostní hypotézy jsou:
Hypotéza hlavního napětí (Rankinova hypotéza)
Materiál selže, pokud jedno z hlavních napětí překročí mez pevnosti v tahu nebo tlaku.
Vhodná pro křehké materiály.
Kritérium:
\[ \max(|\sigma_1|, |\sigma_2|, |\sigma_3|) \geq \sigma_{d} \]
kde \( \sigma_d \) je dovolené napětí materiálu.
Hypotéza maximálního smykového napětí (Trescova hypotéza)
Materiál selže, pokud maximální smykové napětí překročí kritickou hodnotu.
Vhodná pro houževnaté materiály.
Kritérium:
\[ \tau_{\max} = \frac{\sigma_1 - \sigma_3}{2} \geq \tau_d \]kde \( \tau_d \) je mezní smykové napětí.
Hypotéza maximální distorze energie (Huber-Mises-Henckyova hypotéza, HMH, vonMises)
Materiál selže, pokud překročí kritickou hodnotu energie distorzní deformace.
Nejvíce používaná hypotéza pro tvárné materiály.
Kritérium:
\[ \sigma_{HMH} = \sqrt{\frac{(\sigma_1 - \sigma_2)^2 + (\sigma_2 - \sigma_3)^2 + (\sigma_3 - \sigma_1)^2}{2}} \geq \sigma_d \]
Redukované napětí při rovinné napjatosti#
Při rovinné napjatosti (např. tenká deska zatížená ve své rovině) platí, že třetí hlavní napětí je nulové, tedy \( \sigma_3 = 0 \).
Podle Hubaovy-Misesovy hypotézy je redukované napětí:
V případě, že je smykové napětí nenulové, vyjádříme redukované napětí jako:
kde:
\( \sigma_x, \sigma_y \) jsou normálová napětí v rovině,
\( \tau_{xy} \) je smykové napětí.