Kinematika bodu#

Kinematika#

Kinematika je odvětví klasické mechaniky, které popisuje pohyb objektů bez uvážení příčin pohybu (Wikipedia).

Kinematika částice je popis pohybu, když je objekt považován za částici.

Částice jako fyzický objekt v přírodě neexistuje; je to zjednodušení pro pochopení pohybu tělesa nebo je to pojmová definice, jako je těžiště soustavy objektů.

Dráha, rychlost a zrychlení jsou tři základní veličiny popisující pohyb tělesa. Mezi nimi existují úzké vztahy, které nám umožňují popsat a analyzovat pohyb tělesa.

Dráha#

  • Dráha je délka trajektorie, kterou urazí těleso při svém pohybu. Je to skalární veličina a značí se obvykle písmenem s.

Rychlost#

Průměrná rychlost mezi dvěma okamžiky je: $\({\mathbf{v}}(t) = \frac{s(t_2)- s(t_1)}{t_2-t_1} = \frac{\Delta s}{\Delta t}\)$

Okamžitá rychlost částice se získá, když se \(\Delta t\) přiblíží k nule.

Zrychlení#

Zrychlení je změna rychlosti částice, která může být dána i rychlostí změny polohy druhého řádu.

\[{\mathbf{a}}(t) = \frac{v(t_2)-v(t_1)}{t_2-t_1} = \frac{\Delta v}{\Delta t}\]

Vztah mezi dráhou, rychlostí a zrychlením#

Graf dráhy: Ukazuje, jak se mění poloha tělesa v čase. Graf rychlosti: Ukazuje, jak se mění rychlost tělesa v čase. Graf zrychlení: Ukazuje, jak se mění zrychlení tělesa v čase.

Při rovnoměrném přímočarém pohybu: Rychlost je konstantní a dráha je přímo úměrná času, zrychlení je nulové. Při rovnoměrně zrychleném přímočarém pohybu: Rychlost se lineárně zvětšuje s časem a dráha se mění kvadraticky s časem.

Obecně:

  • Sklon grafu dráhy určuje velikost rychlosti

  • Sklon grafu rychlosti určuje velikost zrychlení

  • Plocha pod grafem zrychlení je rovná změně rychlosti

  • Plocha po grafem dráhy je rovna změně dráhy

Vztah poloha, dráha, rychlost

Částice při konstantní rychlosti#

\begin{equation} \begin{array}{l l} \overrightarrow{\mathbf{a}}(t) = 0 \\ \overrightarrow{\mathbf{v}}(t) = \overrightarrow{\mathbf{v}}_0 \\ \overrightarrow{\mathbf{r}}(t) = \overrightarrow{\mathbf{r}}_0 + \overrightarrow{\mathbf{v}}_0t \end{array} \label{eq_constantspeed} \end{equation}

Částice při konstantním zrychlení#

\begin{equation} \begin{array}{l l} \overrightarrow{\mathbf{a}}(t) = \overrightarrow{\mathbf{a}}_0 \\ \overrightarrow{\mathbf{v}}(t) = \overrightarrow{\mathbf{v}}_0 + \overrightarrow{\mathbf{a}}_0t \\ \overrightarrow{\mathbf{r}}(t) = \overrightarrow{\mathbf{r}}_0 + \overrightarrow{\mathbf{v}}_0t + \frac{1}{2}\overrightarrow{\mathbf{a}}_0 t^2 \end{array} \label{eq_constantacceleration} \end{equation}
import numpy as np
import matplotlib.pyplot as plt
%matplotlib inline

t = np.linspace(0, 2, 101)
r0 = 1
v0 = 2
a0 = 4

plt.rc('axes',  labelsize=14,  titlesize=14) 
plt.rc('xtick', labelsize=10)
plt.rc('ytick', labelsize=10) 
f, axarr = plt.subplots(3, 3, sharex = True, sharey = True, figsize=(14,7))
plt.suptitle('Pohyb po přímce', fontsize=20);

tones = np.ones(np.size(t))

axarr[0, 0].set_title('v klidu', fontsize=14);
axarr[0, 0].plot(t, r0*tones, 'g', linewidth=4, label='$r(t)=1$')
axarr[1, 0].plot(t,  0*tones, 'b', linewidth=4, label='$v(t)=0$')
axarr[2, 0].plot(t,  0*tones, 'r', linewidth=4, label='$a(t)=0$')
axarr[0, 0].set_ylabel('r(t) [m]')
axarr[1, 0].set_ylabel('v(t) [m/s]')
axarr[2, 0].set_ylabel('a(t) [m/s$^2$]')

axarr[0, 1].set_title('při konstatní rychlosti');
axarr[0, 1].plot(t, r0*tones+v0*t, 'g', linewidth=4, label='$r(t)=1+2t$')
axarr[1, 1].plot(t, v0*tones,      'b', linewidth=4, label='$v(t)=2$')
axarr[2, 1].plot(t,  0*tones,      'r', linewidth=4, label='$a(t)=0$')

axarr[0, 2].set_title('při konstantním zrychlení');
axarr[0, 2].plot(t, r0*tones+v0*t+1/2.*a0*t**2,'g', linewidth=4,
                 label='$r(t)=1+2t+\\frac{1}{2}4t^2$')
axarr[1, 2].plot(t, v0*tones+a0*t,             'b', linewidth=4,
                 label='$v(t)=2+4t$')
axarr[2, 2].plot(t, a0*tones,                  'r', linewidth=4,
                 label='$a(t)=4$')

for i in range(3): 
    axarr[2, i].set_xlabel('Čas [s]');
    for j in range(3):
        axarr[i,j].set_ylim((-.2, 10))
        axarr[i,j].legend(loc = 'upper left', frameon=True, framealpha = 0.9, fontsize=14)
        
plt.subplots_adjust(hspace=0.09, wspace=0.07)
_images/dc639cc5f376c8ff27e1b948d78c3c185360759f261b69ec78fbc7351bded44c.png

Kinematika závodu na 100 m#

Příkladem, kde lze analýzu některých aspektů pohybu lidského těla zredukovat na analýzu částice, je studium biomechaniky běhu na 100 metrů.

Technickou zprávu s kinematickými daty pro světový rekord na 100 m od Usaina Bolta si můžete stáhnout z website for Research Projects od Mezinárodní asociace atletických federací. Tady je přímý odkaz. Konkrétně následující tabulka ukazuje údaje pro tři medailisty v tomto závodě:


částečné časy závodu na 100 metrů v Berlíně 2009
Obrázek. Údaje od tří medailistů z běhu na 100 m v Berlíně, 2009 (0print report).

Sloupec RT v tabulce výše se týká reakční doby každého sportovce. IAAF má velmi přísné pravidlo o reakční době: každý sportovec s reakční dobou kratší než 100 ms je ze soutěže diskvalifikován! Diskuzi o tomto pravidle naleznete na webu Reaction Times and Sprint False Starts.

Svou vlastní reakční dobu si můžete změřit jednoduchým způsobem na této webové stránce: http://www.humanbenchmark.com/tests/reactiontime.

Článek A Kinematics Analysis Of Three Best 100 M Performances Ever od Krzysztofa a Mera představuje podrobnou kinematickou analýzu závodů na 100 m.